Jsem radost nebo smutek?
Jsem slabost, nebo síla?
Jsem černý uhel
nebo rů?e bílá?
Mně neznámé mé nitro
zahaleno v temném plá?ti
du?e bez barvy citu
vněj?ek naplněn zá?tí.
Jsem třemi tečkami ve slohu.
Svět je vysoká tmavá sklenička
polo?ená dnem nahoru
v ní jsem já, čajová svíčka.
Její plamen mizí, v?ude dým
mizím taky, nebo trpce sním?
jsem to co jsem, plný viny?
Jsem to já, ten spratek líný?
A ty si ten co bere, či dává?
nervy u? pukají mi od zlosti.
Jistě, ale ti?e dohořívá
plamen rozumu a moudrosti.