Anděl

Na rameni mi ustal vlas,
zlatého anděla,
symbolem jest lidských spás,
Má libozvučný tenký hlas,
na rameni lpí zlatý vlas.



Tu sestoupil z nebes ní?e,
blázen zřel zlátnoucí svit,
z radostí anděli boty lí?e,
chtěl by zlaté vlasy mít,
záviděl anděli zlata svit.

Oděn do róby světla plné,
a na hrudi má jakýs znak,
v?ak od plá?te se hrne
vzhůru temný černý mrak.
I zrezivěl mu na hrudi znak.

Tu tence anděl pravil
"Utíkají země časy,
ztrácejí se země krásy,
Očistěte mysl svou,
s jedním znakem na prsou".
Stejným co měl na prsou.

V?ak k jaké zemí pronesl tuto větu?
Pak ponuře stoupá vzhůru
zpět ke svému v nebesách světu.
Odhalil nám noční můru,
a a? z té dálky vidět je ten znak,
je na něm lev a jakýsi pták.

"To je přec erb vlasti na?í,
to snad tu tolik zla ra?í,
?e zem má rezavá bude?
Ó anděli děkujem ti! Osude
teď připrav se!
Za Českou krev bojovat budem!"

Jen se ctí a ?ádným studem
OMNIA PER PATRIA!