Pláč za nic

Od skelných očí odrá?í se ti slunce svit,
Ač myslí? si co chce?, nemohu si tě zaslou?it.



"Nezaslou?ím si", to zní a? trochu poeticky,
ale překoná? to, jako v?e, a jako v?dycky.

Ale pláče?. Zní mi to jak skřipot houslí,
jen?e já ti lásku nevykouzlím.

Pláče?. Cítím jak tvé slzy mi stékaji po rameni,
vidělas na?e setkání, jako osudové seznámení.

Pláče?. Pevně mně dr?í? v obětí,
věř - ?patné sny ti odletí.

Pláče?. Doufá?, ?e je to jen můra noční.
Neboj a slzy si vyplač, vílo potoční.

Myslí?, ?e nebude nic u? nikdy správné.
Pomalu tvá křehká du?e ti v nitru vadne..

..a bezvýznamné promiň nic nezchrání.