Klání

Kaji se dnem za dnem,
já i má okoralá du?e,
v dobrém, jen v dobrém,
jsem nasbíral tři nů?e,
talismanů ?těstí.

Kdy jiným, se tli pěsti,
a já tajně doufal,
?e,
ač osud házel klády nám pod nohy,
nic zlého teď nevěstí.
Otevřel oči, i já,
nad chodem ?ivota,
jsem nesměl zaváhat.

Teď stojím na břehu,
jedné propasti,
kdy jsem se nechal
vlastní chybou obelstít,
A vinil jsem se, a není mi omluvy,
a místo k?and, teď musím nosit popruhy,
a bál jsem se dne, kdy dal?í uzří tě,
já chybami kráčím zpět,
ale stále, miluji tě.